Vítejte do naší rodiny

Pomáhat má smysl, zvlášť těm, kteří si nedokážou pomoct sami.

Děti jsou nejzranitelnější bytosti z nás všech. V dětství se utváří osobnost člověka, jeho vztah ke světu, k ostatním lidem, k práci a vzdělání. Pomoci dětem znamená zasloužit se o budoucnost.

Můj důvod je snadný.. Ne každý má úžasné rodiče jako mám já.. Ne každý má rodinu která mě ve všem podporuje, věří mi. Ne každý má maminku, která mě obejme když je mi ouvej a tatínka, který mi dodá odvahu jít dál, když mám pocit že už nemůžu..

Chci přispět k tomu, aby co nejvíc dětí mohlo vyrůstat v rodinách. Aby i přes nerovný start měly šanci na dobrou budoucnost - a my všichni na fungující společnost.

Důvod proč jsme se rozhodli podporovat SOS dětské vesničky je v těch dětských tvářích. Je tak smutné, když jsou bez zázemí a lásky a je tak krásné, když se jejich životní příběh změní a mohou mít novou rodinu. To co Vesničky dělají je úžasná služba dětem, které chceme být součástí.

Hodně se dnes mluví o právech, ale málo o povinnostech. Po svých dětech chci, aby ty své plnily, a doufám, že to budou dělat i v dospělosti a že z nich budou nejenom sportovci, ale hlavně čestní lidé. K tomu ale nejdřív potřebují domov, bezpečí a taky vidět, že rodiče pracují, zajímají se o svět okolo sebe a mají rádi je i sebe navzájem. Moje děti to vidí, ale hodně dalších ne, a těm by k tomu měl pomoct každý, kdo může.

Protože se mám dobře a můžu, protože pomáhat je normální, solidarita patří ke kultivaci společnosti, protože děti si svůj osud nevybírají...

Děti formuje hlavně rodina a prostření, kde vyrůstají. Přála bych si pro všechny dětičky bez rodičů, aby dostaly šanci na krásný život v přítomnosti lidí, kteří je budou milovat. Děti jsou naše budoucnost. Být rodičem je nejkrásnější poslání.

Děti by měly být vychovávány ve vzorech, v pokoře, v sebedůvěře, v potřebnosti, poznat lásku... je toho tolik, co formuje člověka a to je TÁTA A MÁMA. Být rodina.

Když na svět přišel Erik a udělal z nás rodinu, člověku dojde mnoho věcí. Děti nemají možnost volby, do které rodiny přijdou a některé tu rodinu ani nemají vůbec. Tak alespoň touto cestou je možné jim trochu na té jejich cestě životem pomoci.

Pomáhám tam, kde je to potřebné a pomáhat všem dětičkám bez rodičů, aby dostaly šanci na rodinu a hezké dětství je dost potřeba.

Jsme milující rodiče a je nám hrozně líto vidět děti vyrůstat bez domova, bez lásky, bez rodiny.. Tyto děti nemohou za osud jaký jim život nadělil.. Děkujeme sos vesničkám za to co dělají!! Jsme hrdí, že můžeme být součástí.. Prosím všechny, pomozme těmto dětem.. Pomozme to změnit..

Děti jsou budoucnost... pro nás všechny. Pomozme tvořit bezpečnou a láskyplnou budoucnost❤

Dětství má být šťastné a to i pro děti, které neměly to štěstí vyrůstat ve spokojené rodině. Každé dítě by mělo mít tu šanci.

Pomáhám dětem, protože jsem taky máma čtyř dětí, babička tří vnoučat a s dětmi pracuji celý život.

Protože když už dost nepomáhá český stát (protože děti ještě nemají volební právo), tak musíme pomáhat my ostatní. Protože člověk nikdy neví, kdy podobnou pomoc bude potřebovat i on sám.

Jsme parta studentů, kteří si otevřeli studenský klub. Sami za sebe by jsme si nemohli dovolit někoho podpořit, ale společně ano. Chtěli jsme někomu splnit přání, pomoct někomu kdo to potřebuje více než my.

Sami máme dítě a moc jej milujeme. Přáli bychom si, aby byly všechny děti spokojené.

Děti jsou naše budoucnost. Ne všechny děti mají šťastné dětství, fungující rodiny a milující rodinu. Moje pomoc je kapka, která doufám utváří moře a oceány další pomoci.

Od té doby, co mám dvě vlastní děti, vidím v okolí, jak je důležité mít stabilní rodinu, která člověku do života předá nedocenitelné návyky, jistotu a bezpečí. Ne každý má takové štěstí jako moje děti a jaké jsem měla já.

Nedokážu si ani v nejmenším představit jaké to je vyrůstat bez mámy a táty. Ležet v té studené postýlce sama, nemoct se k někomu přitulit, když je mi ouvej. Koukat do očí mámě a vidět tam bezmeznou lásku. Když koukám na své dítě, jak spokojeně spinká a u toho klidně dýchá, vím, že je v bezpečí a milované, přeji to každému bez výjimky!

Na šťastný život mají právo všechny děti, nejenom mých 6 vnoučat.

Sama jsem dokázala dát domov jedné princezně a protože nemůžu dát takhle domov i dalším, tak aspoň finančně podpořím ty, kteří se o to snaží. Každé dítě má mít možnost vyrůstat v klidném, milujícím prostředí.

Podle mě základním znakem života je pomáhat. Člověka dělá člověkem jeho schopnost nemyslet jen na sebe, ale i na druhé. Každý může pomoci. Podle mě je každá částka dobrá. A je přece hezké někomu pomoci.

Mám malou holčičku, kterou miluji nade vše. Je mi hrozně moc líto, že existují děti, které nemají takové štěstí jako moje dcera, která vyrůstá v úplné rodině se spoustou lásky.

Každé dítě si zaslouží lepší život. To naše mělo štěstí.. jiné děti takové štěstí nemají. Tak snad jim ho alespoň malinko vylepšíme ?

Sama jsem po narození skončila v kojeneckém ústavu. Naštěstí pro mě našli za pouhé 4 měsíce nové milující rodiče. Já to štěstí měla a ráda bych to dopřála i ostatním dětem. ❤️

Ještě donedávna jsem bral svoje bezproblémové dětství jako samozřejmost. Uvědomuji si ale, že to byl velký dar, který bych přál všem.

Pomáhat se musí všem a vždy. Já měl to štěstí, že jsem vyrůstal v kompletní zabezpečené rodině. O to víc se cítím povinován pomoci těm, co stejné podmínky nemají.

Pomáhám dětem.. protože jsem zůstala sama s dětmi a díky hodným lidem jsme to zvládli.. Přeji všem dětičkám hodně lásky a zdraví.. Petra.. Adélka.. Petřík.. Karolinka

Žiji v krásné rodině a je velmi smutné že ne každé dítě má takové štěstí jako my. Proto jestli můžeme trochu pomoci podpořit děti k lepšímu životu rádi to uděláme!

Pomáhám, protože chci pomoct. Chci pomoct protože věřím. Darovat peníze je maličkost, stát v první linii znamená být skutečně při tom. Přeji sílu a odvahu všem, kteří pomáhají.

Některé děti si mohou dopřát cokoliv a některé zase nemohou, proto jsem se rozhodla přispět, aby ty děti byly alespoň šťastné a zdravé.

Každý jsme někdy v životě potřeboval dostat šanci. Děti si ji bezesporu zaslouží, protože děti jsou naše budoucnost. Jak se k nim dnes zachováme my, tak bude náš svět vypadat zítra. A pokud pomáhat můžu, pak musím.

Sama mám dvě malé děti, které miluji celým srdcem. Při představě, že jsou děti, které rodičovskou lásku neznají je mi smutno a proto pokud jim mohu pomoci alespoň formou finančního daru, udělám to.

Mám dvě úžasné dcery, které považuji za největší dar mého života. Díky nim překračuji svoje hranice téměř každý den - snahou být pro ně dokonalou mámou a především kamarádkou, která dokáže naslouchat a přijímat. Děti jsou závislé, s čirým štítem přijímají péči ale i příkoří, které jim dospělí připraví. Proto si zaslouží velký dík a podporu Ti, kteří chytí za ruku i děti, které zůstaly sami, bez pomoci, bez lásky rodičů.

Děti by měly cítit lásku už jen proto, aby ji v dospělosti mohly předat zase svým dětem a lidem oklo sebe.děti potřebují vědět, že jsou milovány.

Rodina je pro dětskou křehkou duši moc důležitá. Přála bych všem dětem náruč, která jim poskytne objetí a podporu na cestě životem.

Každé dítě, které se narodí je dar a zázrak. Některé z nich ovšem nemají bohužel tolik štěstí a nenarodí se do šťastné rodiny. To je důvod, proč pomáhám. Alespoň malou kapkou přispět a tuto bolest zmírnit.

Člověk by se měl umět podělit, ne každému bylo dáno do vínku stejně.

Je to to nejmenší, co můžu udělat.

Přijde mi to přirozené pomáhat potřebným, nejen dětem, když já mám dostatek a mohu si to dovolit.

Mám jednu 18letou dceru, která má vše co si může přát, milující mámu a i tátu, který sice s námi již nežije, ale i tak nás pravidelně navštěvuje, milující prarodiče ze strany tatínka, a proto mě přišlo samozřejmé, že aspoň touto cestou mohu podpořit ty, kteří na sebe vzali krásný a přitom nelehký a odpovědný úkol postarat se o děti, které neměly takové štěstí jako moje dcera ?

Je to správné.

Protože všichni nemají takové štěstí, jako mám já.

Na otázku, proč jsem se rozhodl podporovat SOS dětské vesničky, není příliš složité odpovědět. Děti jsou zranitelné. Dokážou velmi trpět. Sami si nepomohou a pokud jsou vystaveny těžkým životním situacím, sice je překonají, ovšem jejich stigma je může provázet celý život. Některé ho drží v sobě. Jiné v dospělosti opakují to, co sami zažili. A řetěz pokračuje. Projekt dětských vesniček dává šanci prožít šťastné dětství. Přesně podle rčení: „.co se v mládí naučíš…“ pak ovlivní další život těch, jimž ulehčil osud. Podporuje také ty, kdož mohou a mají chuť dětem pomáhat – pěstouny. Skvělý projekt s celospolečenským dosahem. Díky.

Děti jsou bezbranné a bezbranným se musí pomáhat, aby pak sami mohli pomáhat dál.

Moje teta je pěstounkou na přechodnou dobu a díky ní jsem měla možnost vidět na vlastní oči, jak je ta práce strašně důležitá. A jak moc to těm dětem prospívá. Sama zvažuju stát se dlouhodobou pěstounkou.

Protože děti jsou radost, zázrak a dar.

Jsem ráda že jsem se rozhodla být členem vaší rodiny. Přeji všem dětičkám bez rodičů aby i ony měly jednou krásný život plný radosti. Úsměv na tváři, a aby i v dospělosti byli tím, kým si přejí. Přeju všem dětičkám aby se dostaly do rodin, které je budou milovat, aby se jim dostalo vše co jim v životě schází . Lásku, porozumění, objetí.

1. Protože děti jsou dar a každé dítě by mělo mít v rámci možností šťastné dětství. 2. Miluji je.

Rodina je základ! Ne všechny děti měly to štěstí, že měly milující rodinu. Pěstouni v SOS vesničkách mohou takovým dětem dopřát lásku, porozumění, krásné dětství, ale děti zde mohou poznat taky povinnosti a řád, což k životu tak nějak patří. Jsme rádi, že můžeme takto pomoci.

Věřím, že skrz SOS vesničky mohu alespoň trochu pomoci dětem, které neměli štěstí na pečující, bezpečnou, podporující a láskyplnou rodinu. Protože každé dítě má na tohle právo.

Děti jsou naše budoucnost a zároveň jsou nejzranitelnějším a často velmi opomíjeným článkem naší společnosti. Finanční pomoc je to nejmenší, co mohu udělat.

Není mi lhostejný osud dětí, které ztratily (nebo třeba ani nikdy neměly) šanci na život v rodině. Něco tak "běžného", že? Držím vám palce, aby se i nadále dařilo pomáhat tam, kde to má hluboký smysl.

Pomáhám proto aby, děti které nemají takové štěstí, lásku, bezpečí a objetí milující rodiny mohli najít zázemí, lásku, péči, pocit domova a rodiny, aby se na jejich tvářích objevil úsměv, každá pomoc je důležitá proto podporuji SOS vesničky.

Děti si zaslouží, aby vyrůstali v lásce a bezpečí...

Třetí bod skautského zákona zní, že „Skaut je prospěšný a pomáhá jiným“. Nechceme, aby zůstalo jen u slov, a tak již několik let ve Skutči organizujeme sbírku pro SOS dětské vesničky. Proč pomáháme zrovna dětem? Junák je organizace vychovávající mladé a proto víme, že v dětech je naše budoucnost. Pomoc druhým by nicméně měla být samozřejmostí, ať už jsme, nebo nejsme skauty.

Protože mám děti ráda.

Proč bych nepomohl, když můžu?

Protože s dětmi pracují a vím, že to některé nemají jednoduché.

Fandím odkazu pana profesora Zdeňka Matějčka a velmi si vážím jeho vykonané práce i práce jeho pokračovatelů. Vím jaké to je nemít šťastné dětství...Děkuji každý den za svou vlastní krásnou rodinu, kterou s manželem máme a vytváříme. Cítím povinnost přispět na tak báječnou věc, jakou jsou SOS dětské vesničky, aby i to poslední dítě pocítilo jaké to je, když ho má někdo rád.

Svět tvoří lidé a pokud chceme tvořit lepší svět, tak musíme pomoci těm nejmenším, protože v útlém věku se programuje jejich myšlení, láska a správné návyky. Se správným nastavením mysli z mládí budou pak tvořit lepší svět a budou to učit svoje děti a ty zase jejich.

Alespoň trochu zlepšit šanci na lepší život.

Je možné, aby v takto bohaté zemi byly děti, o které nebude postaráno jak materiálně, tak hlavně citově??? Jedině pokud dáme prostor sobectví...

Protože to má smysl.

Málem jsem zůstala s mojí dcerkou sama, a tak jsem moc vděčná, že tomu tak nakonec v mém případě není a můj přítel přijmul svou odpovědnost tak krásně, ale vím, že to není případ všech, tak posílám mou podporu z celého srdce.

Já štěstí na rodinu měl a nyní mám prostředky, tak proč se nerozdělit s dětmi, které nemají ani jedno.

Každé dítě si zaslouží být šťastné. Snad jim alespoň takto pomůžeme vytvořit pěkné prostředí. Nesmírně si cením všech, které o tyto děti pečují a pomáhají jim zvládnout nejednoduchý start jejich života. Díky!

Děti jsou přece naše budoucnost. Milované a opečované děti budou schopny svou lásku a péči věnovat svým dětem a taky nám, kteří jsme je tomu naučili...

Nedávno jsme se stali rodiči a teď více, než kdy předtím si uvědomujeme, jak je důležité, aby děti vyrůstaly v láskyplném a bezpečném prostředí. Ne všechny děti mají takové štěstí, a proto si zaslouží naši pomoc.

Po změně systému v roce 1989, kdy bylo možno vytvořit si obraz o situaci, jsem si uvědomila že uspořádání světa, bohužel i včetně demokracií, není úplně humánní a mnozí se dostanou do svízelné situace,kterou si nezavinili, ačkoliv berou život velmi vážně. Zlé poměry v rodinách dopadají pak velice tíživě především na děti. Domnívám se tedy, že je třeba vážit si všech současných i dalších dárců za podporu dětem, aby tyto mohly i v současné zlé době prožít v dětství jen to pěkné.

Děti jsou budoucnost a čím lepší start jim dáme, tím lepší budou mít budoucnost. Každé dítě si zaslouží mít krásné dětství.

Myslím si, že pomáhat dětem má velký smysl, hlavně těm ohroženým.

Děti jsou nejzranitelnějšími bytostmi. Bohužel některé děti nemají to štěstí, aby nalezly dostatečnou podporu a ochranu v rodině. Proto se musíme ze všech sil snažit, aby jí získaly od druhých a díky tomu vstupovaly do života s důvěrou a laskavostí.

Pomoc dětem, které jsou čistotou a příkladem pro dospělé je třeba pomáhat a dodávat jim pozitivní energii aby mohli růst a být dobrými učiteli. Děti nám dospělým ukazují, jak se máme k sobě chovat. Ukazují nám čistou lásku, důvěru a všechny potřebné životně důležité činy, které si dospělí velmi často neuvědomují a přitom mají tu nejkrásnější možnost v životě. A tou je být po boku dítěte. Děkuji za to,že mohu koukat každý den mému malému synkovi do očí a říkat mu miluji tě. Děkuji za to, že existují lidé, kteří pomáhají dětem a lidem, kteří si pomoc zaslouží a potřebují.

SOS dětské vesničky známe už 50 let, obstály i v nové době. Tradice, která si zaslouží podporu.

Jak řekl již Seneca: "Všude tam, kde je člověk, je místo pro dobrý čin." A já dodávám, že nikoli podle slov, ale podle činů poznáme dobrého člověka.

Včera jsem viděla pořad Pošta pro tebe a i s mým kamarádem jsme si říkali jak jste šikovní a jak těm dětem pomáháte. Proto jsem se rozhodla vám též něco přispět. Přispívám i na Paraple i na helppes i na pár útulků pro kočičky a pejsky. Moc peněz nemám co by ochranka ale mám ráda zvířátka a někteří lidé si to opravdu zaslouží.

Sama jsem maminkou tří dětí a moc pro mě znamenají, i když už jsou dvě dospělé. Když jsem byla ještě mladší, chtěla jsem se stát pěstounem, ale neměla jsem k sobě vhodného partnera, který by mě v tom podpořil. A tak dnes, kdy jsou mé příjmy stabilní a trošku větší, mohu si dovolit dětem pomoci aspoň tímto způsobem...

Myslím si, že se mám velmi dobře, a proto chci i malým a pravidelným příspěvkem pomáhat zlatíčkám, ke kterým se život nezachoval zrovna hezky. Moje heslo je, že v jednotě je síla a každá pomoc je milá a důležitá.

Považuju se za požehnaného, protože ve svém životě mám rodinu. I když jsem vyrůstal bez otce, Bůh mi nadělil mámu a prarodiče, díky němž jsem v životě dostal spoustu možností. Všichni ale bohužel nemají stejné štěstí, a já si to uvědomuji.

Mám rád děti a mrzí mě, že ne všechny mají tolik štěstí. Jsou nevinné a za svou situaci nemohou. Chci tímto, i když drobným gestem, alespoň trochu pomoci a pokud to situace časem dovolí, pomoci více.

Protože pomoci, pokud můžu, je to nejmenší.. “Všechno co děláme je jen kapka v moři. Ale kdybychom to nedělali, ta kapka by tam chyběla.” (Matka Tereza)

Vyjádření podpory dobré věci může mít celou řadu podob. Někdo zasvětí svůj život službě někomu jinému, kdo by v „normálním“ světě jen těžko obstál. Někdo se takové služby účastní jako dobrovolník ve svém volném čase. Řada dalších lidí podpoří dobrý projekt finančně. Jistě těch „hmatatelných“ projevů existuje více. Je tu ale i „neviditelná“ rovina věci. Mám na mysli modlitbu. Osobně ji vnímám jako zásadní východisko pro vše další, o čem již byla řeč. Považuji projekt S.O.S. dětských vesniček za velmi přínosný. Prošel dlouhým vývojem, našel různé podoby uskutečňování (nejen „vesničky“ samotné, ale i podpora pěstounských rodin atp.). Mezi jeho iniciátory patřil pan profesor Zdeněk Matějíček. Měl jsem možnost osobně jej poznat. Vážil jsem si jeho odbornosti a empatického přístupu k lidem. Byl také můj „souvěrec“. Myslím, že mu toto východisko v jeho profesním i osobním životě hodně pomáhalo, či lépe – svůj život svěřoval do Božích rukou. Rozpoznal velký úkol a podařilo se mu rozběhnout aktivity k plnění jeho „nekonečného“ nároku. Myslím, že za tím stálo vědomí, že základem, který přináší tvořivou atmosféru v týmu, který podpírá v těžkých chvílích, který tlumí netrpělivost, je láska. Cizím slovem agapé. Věřím, že na tomhle zásadním vkladu „vesničky“ stále staví a stavět budou. Je dobře, že se v tomto ohledu potkávají s celou řadou dalších aktivit, v nichž výše zmíněné role přijímají další „milující“ lidé, třeba i „vesničkoví odchovanci“. Držím vám palce a svěřuji vás do rukou silnějších, než jsou ty lidské. Jan Esterle (s manželkou, třemi dospělými dětmi a spoustou těch, kterým se věnuje v základní umělecké škole)

My máme v životě to štěstí být šťastnou rodinou. Jiné rodiny a jiné děti takový osud nemají. Ale děti si přece zaslouží mít bezpečné a bezstarostné dětství...

Každý si zaslouží dobré podmínky na startu života. Já je měl, chci pomoct aby je měli všichni.

Je mi smutno, když vidím, že žijí u nás děti, které se tak brzy v životě setkali s násilím a navíc tam, kde má být nejvíce bezpečno, tedy v rodině, tak doufám, že jim můj malý příspěvek dokáže přinést aspoň na chvíli radost.

Na konci března 2020 jsem synovi oznámil, že z důvodu úspor a omezení mzdových nákladů ho ke konci srpna odvolám z funkce jednatele a že ho budu pět měsíců platit, aniž by musel něco dělat. Hlavně když si něco najde. Nic si nenašel a hned 1.9. záhadně "onemocněl". Současně ale utnul veškerou komunikaci a hlavně nám znemožnil stýkat se s vnukem. Sám jsem v listopadu rozvážel balíky u České pošty a vozil tak cizím lidem radost do jejich domovů. To mě nakonec vedlo i k tomu, abych udělal radost dětem, které to potřebují, když sám svému vnukovi nic dát nemohu.

Pomáhám dětem, které pomoc prostě potřebují. A kdo jiný než my dospělí bychom se měli postarat o děti. Měl by to přirozeně dělat každý, kdo má srdce na správném místě.

Protože všichni “čeníšci” si zaslouží šťastné dětství.

Každé dítě musí zažít pocit lásky a bezpečí, aby z něj mohl být dobrý člověk.

Už kdysi jsem přispívala na vesničky SOS. A když jsem otevřela svůj bankovní účet, kde přistálo nechtěných 5000 Kč ,které jdou z účtu všech nynějších dětí, tak jsem vás si s Klokánkem podělila. Velký dík všem tetám.

Mám ráda smích. Smích k dětem patří. Také jsem si prožila svoje v životě, ale jsem tady, daří se mi a všechny děti si zaslouží ,aby se měly dobře, aby se smály. Pracuji jako dětská sestra a vím, že smích léčí .Když mohu pomoci, udělám to ráda.

Myslím, že děti by měli být bezstarostné minimálně do puberty. Velice mne zasáhlo číst o holčičce, která do pěti let nezažila vánoce. Ráda zase pomůžu, pokud budu moci.

To nejkrásnější na světě je dětský smích. To nejvíc skličující na světě je dětský pláč. Jedno jaké DNA, jedno jaká barva pleti; děti, to jsme my sami; naše zrcadlo, dokud tu jsme; naše pokračování, až tady jednou nebudeme.

Proč pomáhám dětem? Důvod je jediný a měl by být jasný nám všem, co jsme se narodili do šťastné kolíbky. Pomáhám dětem, protože si nemohou pomoci samy. Nic špatného neprovedly, svůj osud si nevybraly, jsou bezmocné a bezbranné. Tomu nemohu nečinně přihlížet.

Děti jsou náš odkaz. Naše vizitka, naše budoucnost. Každé může být nový Einstein, Masaryk nebo DaVinci. A proto věřím, že všechny zaslouží šanci, a všechny zaslouží podporu.

Pomoc je důležitá, každý z nás by měl pomáhat, i tím málem, co jen dokáže, protože děti jsou bezmocná stvořeníčka, která si zaslouží jen to nejlepší.

Sama jsem prožila dětství, které nebylo ideální, ale které ze mě udělalo silného a cílevědomého člověka, kterým jsem dnes. I přesto nezapomínám na to, co bylo a přeji si, abych dokázala alespoň malinko pomoci dětem, které potřebují naději, že bude lépe. Že i ony si mohou splnit své sny a cíle.

Every child deserves opportunities for a happy and successful life. I see how lucky we are to be able to provide everything she needs and hope that donations give others some of the same advantages that we have.

My tvoříme svět. Děti jsou jeho vývojem. Aby ten vývoj se uskutečnil, je potřeba aby děti žili, aby měli co jist a co obléct a aby hlavně cítili naši lásku. Pokud každý si to uvědomí, změníme nejen stát ale i svět! Všem, kdo může být rodičem těchto opuštěných děti, jen přejí štěstí, zdraví a bohatství!

Dobrý den, jsem ráda, že mohu aspoň trochu pomoci, a přispět, aby se dětem, které nemají to štěstí a možnosti, dostalo touto cestou, co potřebují. Děkuji.

Člověk by měl vracet společnosti to, že mu umožňuje být tím čím je. Současně to vnímám jako výraz pokory.

Best wishes from Scotland with your important work with children and families. May you continue to be successful in everything you do.

Dětská radost a smích jsou tou největší odměnou za všechno naše snažení. Bolí mě srdce pro všechny děti, které nemá kdo pohladit a obejmout.

Ne každý má takové štěstí. Děti se mají smát a i malý příspěvek od každého z nás pomůže je rozesmát!

Protože děti jsou radost a naše budoucnost a ne každé má to štěstí, aby vyrůstalo v dostatku a s rodiči.

Když jsme si vzali mého bráchu z dětského domova, zlomilo mi to srdce pro jiné děti, kteří nemohou tak snadno "dostat" nové rodiče a sourozence.

I když nám není třeba do smíchu, hlavně že ne do pláče. Dětství je jen jednou a měl by ho zažít každý. Na tom jsme se shodli já i děti. Jsem hrdý na to, že moje děti dobrovolně přispěli ze svých úspor na méně šťastné vrstevníky. Ještě díky, mé sestře a mamince za pomoc v tomto dobrém skutku.

Přála bych si, aby kousek mého vlastního štěstí, přešlo i ke všem dětem, které si zaslouží dostat všechny šance na světě.

Jsem šťastná babička a moje vnučka má úplnou rodinu a kolem sebe milující rodiče, prarodiče, tety, strýce... proto je pomoc dětem samozřejmost.

Líbí se mi tento projekt, protože nabízí konkrétní pomoc a myslím si, že je více cílený pro děti a případně i pro rodiny, které se ocitnou v krizové situaci.

Chtěl jsem někomu takto před Vánoci udělat radost, podat pomocnou ruku. A zvolil jsem si děti. Občas i já potřebuji pomoc vzhledem ke zrakovému hendikepu. A není na škodu pomoc čas od času někomu vrátit a oplatit.

Přála bych si, aby se všechny děti, všechny rodiny, všichni lidé na světě měli dobře, netížily je existenční potíže a to po celý život, nejen na Vánoce. Krásné a požehnané svátky všem.

Těch pár stokorun, které mohu snadno obětovat, pro mě neznamená téměř nic, možná nepůjdu párkrát na večeři, nebo do kina. A pro někoho je to naopak nějaká nová možnost něco změnit k lepšímu. Těžko bych hledal smysluplnější důvod je vydat.

Protože každý, kdo má to životní štěstí, že pomáhat může, by pomáhat měl. Všem, a tedy i dětem.

Minuly týden jsem dostala otázku: “co je pro mě v životě nejdůležitější?” Jasnou odpovědi byla moje rodina. Bohužel ale každý takové štěstí jako já nemá, a tak jsme se rozhodli přispět a aspoň trosku zlepšit Vánoce i jiným dětem.

Myslím, že investice do dětí, do naší budoucnosti, nikdy není zbytečná a každý si zaslouží mít milující lidí okolo sebe, kteří ho zahltí svou láskou a oporou. Osudy a příběhy dětí z DD se mě hluboce dotýkají a pokud můžu, tak ráda pomůžu těm, kteří to potřebují víc, než kdokoliv z nás. My, co jsme měli to štěstí a máme zázemí, můžeme být vděční, ale taky s pokorou k tomu přistupovat, protože to bohužel není samozřejmost.

Mám jedno dítě nemocné a jedno adoptované. Tak vím, jak je důležité pomáhat zdravým dětem bez rodicu i handicapovaným dětem.

Děti nemohou za tíživé situace do kterých se dostanou. Sama jsem máma a vím, že je ten dospělý život někdy náročný a děti by na to doplácet neměly. Vlastně to byl tak trochu nápad mé dcery v obchodě mi řekla, že by si přála koupit koláček pro všechny děti na světe...

Přáli bychom všem dětem hezké vzpomínky.